Stali jste se obětí šikany a potřebujete pomoci? Zavolejte zdarma na linku bezpečí - 116 111.

Šikana

Šikana může být různé opakované ubližování od někoho, komu se sám nemůžeš bránit. Může probíhat ve škole, ale i venku mimo školu, v rámci kroužku, na táboře, přes internet...

Z naší zkušenosti víme, že se často jedná o:

Šikanu může zažít kdokoliv v jakémkoliv věku. Šikanování se často časem zhoršuje a začne být krutější. Nikdo ale nemá právo druhým ubližovat, a to žádným způsobem.

Co s tím?
Pokud se k Tobě někdo v okolí chová nepřátelsky, ubližuje Ti, a Ty nevíš, jak dál, nebo víš o někom, komu se to děje, překonej strach a vyhledej dospělého, kterému důvěřuješ! Pokud to někomu neřekneš, nemusí nikdo poznat, že potřebuješ pomoc, a zůstaneš na to sám/sama.
Říct to můžeš rodičům, hodnému učiteli ze školy, školnímu psychologovi, výchovnému poradci nebo třeba metodikovi prevence. Důležité je, aby Tě vyslechl a snažil se Ti pomoct.
Pokud se šikana děje ve škole, je povinností školy ji řešit.
Ve vážných situacích můžeš volat i Policii na čísle 158.

Proč právě já?
Není to Tvá vina, že jsi zažil/a šikanu. Stát se to může opravdu každému. Chyba není v Tobě, ale v tom, že se ostatní chovají bezohledně a surově. Máš právo se bránit a o šikaně říct dospělým. Není to žalování, je to prosba o pomoc, na kterou máš právo.

I na Lince bezpečí Ti budeme naslouchat a nemusíš se bát, že bychom nevěřili tomu, co se Ti děje. Víme, že takové věci se stávají a že nejsi sám/sama. Poradíme Ti, jak postupovat dál. Možná váháš a čekáš, že se to třeba samo zlepší, ale čím dřív šikanu dospělí zastaví, tím to bude pro Tebe lepší. Šikanování se totiž může rychle zhoršit. Proto není na co čekat!

Možná nejsi obětí šikany, ale tím, kdo ublížil nebo šikaně přihlížel. I pro Tebe tu je Linka bezpečí. Můžeš si s námi promluvit o tom, co se stalo a jak to napravit.

 

 

Pro rodiče

 

Jak můžete rozeznat šikanu u dítěte.

Poznat šikanu u dítěte je někdy náročné. Dítě může šikanu skrývat kvůli velkému strachu z agresorů a rodič dlouho nic netuší. Přesto existuje pár náznaků, které nás na šikanu mohou upozornit. Zpozorněte, pokud se u dítěte objevují tyto znaky:

- Nechce chodit do školy, vyhýbá se škole, chodí za školu.

- Nemá kamarády, nemluví o spolužácích, nechodí na návštěvy ke spolužákům a spolužáci nechodí na návštěvu k vám.

- Trpí nevolností, zvracením, bolestmi břicha, nechutenstvím.

- Zhoršil se mu prospěch, není schopno se soustředit.

- Je smutné, plačtivé, apatické anebo naopak je agresivní.

- Má noční děsy, špatně spí.

- Chodí domů v poškozeném nebo špinavém oblečení.

- Zmiňuje ztrátu věcí, má poškozené pomůcky (které mu kradou nebo ničí agresoři).

- Potřebuje více peněz (které musí odevzdávat agresorům), může začít krást peníze doma.

- Má fyzická zranění – modřiny, šrámy.

 

Čím se liší šikana od dětského pošťuchování

U šikany je vždy patrný úmysl ublížit druhému, ať už fyzicky nebo psychicky (strkání, pomluvy, nadávky).

Incidenty jsou opakované. Jednorázové akce většinou za šikanování nepovažujeme.

U šikany je vždy nepoměr sil mezi útočníkem a obětí. Oběť se nemůže bránit.

 

Co dělat, když zjistím, že je mé dítě šikanované

Nechte si pro rozhovor s dítětem dostatek času bez vnějších ruchů (bez televize, telefonu, atd.)

Dopřejte se taky čas pro sebe, pro své zklidnění.

Oceňte dítě, že je odvážné a že se Vám svěřilo.

Snažte se ze začátku hlavně naslouchat, vyvarujte se překotného řešení

Důležité pro další postup je zjistit – co se děje, kde se to děje, kdy se to děje, kdo je u toho, jestli existují svědci nebo spojenci dítěte.

Zapište si, co jste se od dítěte dozvěděli.

Poskytněte dítěti ochranu a zvýšenou péči.

Vyhledejte odborníka k konzultujte další kroky. Obrátit se můžete například na Rodičovskou linku – www.rodicovskalinka.cz

Kontaktujte školu - třídního učitele, metodika prevence, ředitele.

Informujte kdo, jak, jak dlouho, kde šikanoval Vaše dítě, svědci. Je ideální, pokud sepíšete a předáte škole písemnou žádost o vyšetření situace, kde popíšete, co jste se od dítěte dozvěděli.

Je strategičtější, když se setkání účastní oba rodiče.

Chtějte vědět, jak bude škola postupovat při vyšetřování, jak zajistí ochranu dítěte, jak Vás bude informovat o průběhu.

Žádejte o písemný záznam z jednání.

 

Co rozhodně nedělat

Nekontaktujte rodiče agresora či dítě samotné (většinou rodiče hájí své dítě).

Nejednejte v afektu.

Nechtějte vše zvládnout sám/a.

 

Co je kyberšikana

Kyberšikana je šikana (převážně psychická) prostřednictvím moderních komunikačních prostředků:

- Zasílání krutých, zesměšňujících, výhružných zpráv přes SMS, e-mail, messenger, atd.

- Vytváření profilů, webových stránek, koláží, videí, fotografií, které oběť uráží, zesměšňují. Posílání a následně komentování těchto zesměšňujících obsahů.

 

Čím se liší kyberšikana od klasické šikany:

kyberšikana

šikana

Kyberšikana má široké publikum, obrázky a videa mají velký počet zhlédnutí, zesměšňující komentáře přidávají i osoby, které oběť osobně neznají.

Šikana má omezený počet svědků (publika) prostorem, ve kterém se odehrává (třída, kroužek).

Kyberšikana probíhá neustále – dítě před ní nemůže uniknout. Příspěvek, který visí on-line, je neustále komentován a přeposílán. Agresoři mohou dítě atakovat zasíláním zpráv i doma.

Od šikany si může dítě v bezpečí domova alespoň nachvíli „odpočinout“, protože nejsou nadosah agresorům.

Agresor může být krytý falešným profilem, dítě nemusí vědět, kdo za šířením stojí.

Dítě útočníka/útočníky vždy zná osobně.

Dítě nemá zranění, náznaky jsou těžko rozpoznatelné.

Existují jasnější náznaky (zejména u fyzické šikany).

 

 

Jak má škola postupovat při řešení šikany:

Základem dalšího přístupu je odhadnout stádium šikany. K počátečním stádiím šikany se uplatňuje jiný přístup než k pokročilejším.

V případě potřeby by se měla škola obrátit na odborníky v této problematice (centra primární prevence, pedagogicko-psychologické poradny).

Proces vyšetřování by měl být utajen a předem naplánován, aby agresoři neměli čas zastrašovat svědky.

Nejdřív by měla škola vyslechnout vaše dítě (oběť), poté svědky a následně agresory.

Nikdy by škola neměla dopustit, aby v rámci vyšetřování svědci či oběť byli konfrontováni s agresory (např. typu: „ tak si kluci podejte ruce a bude vše fajn“). Vy jako rodiče se proti tomu můžete postavit.

Po vyšetřování by měl být popsán jasný výstup a následná opatření. Třída a všichni účastníci by měli být informováni, že situace byla prošetřena a uzavřena.

Následně je vhodné zařadit preventivní program se záměrem obnovit pozitivní vztahy ve třídě.